Projit ven, Bojkovice 2024

V průsečíku reality a fantazie se rodí svět Moniky Hájkové aka Janazapy (*1985), umělkyně usazené ve Valašské Polance, která svou tvůrčí pouť posledních pěti let nyní představuje v kolekci, jež nese příznačný název PROJÍT VEN. Projít ven obdobím poznamenaným pandemií Covidu a válkou vedenou Ruskem na Ukrajině – časem všeobecné nejistoty a strachu – a přitom dokázat žít svůj život a dopřát si pocit štěstí, s pomocí přírody, hudby, vztahů. Jak Janazapa vyznává – svou inspirací nachází v samotném životě.

Uměleckou dráhu započala jako grafička, a k malbě přistupuje přes zákonitosti geometrie. Svou vášeň pro kresbu nechává se projevit zejména ve svých fantazijních dílech (Sobě, Elf, Elfové) a dílech na hraně fantazie a reality (Prales hudby (Tara Fuki), Ozdobné brýle, Představy). Proces vzniku obrazu, nalézání a objevování forem jsou pro ni často tím nejdůležitější. S tím souvisí i její otevřenost k nedokončování obrazů, ponechávání si prostoru pro další vývoj. Výjimečně citlivě pracuje Janazapa s barvou, míchání barev je důležitou součástí jejího tvůrčího procesu. Její něžně pastelová barevnost se v průběhu let vyvíjí, ale lomeným tónům zůstává věrná.

Ve volbě námětů se nechává inspirovat uměním, přímo cituje z děl starých mistrů (Moře s Leonardem), její fantazie ožívá s hudbou (Černo-bílá (Mozart), Chemie hudby, Prales hudby (Tara Fuki). Největší část výstavy PROJÍT VEN tvoří malby, v nichž hraje prim vztahovost a vztahování se, buď mezi postavami navzájem (Chemie hudby, Kámošky (Máma), Ingrid 1. (Z jara)) nebo směrem k pozorovateli (Představy, Ingrid 2. (Neslyším)).

V jejích obrazech i prosvícených grafikách se odehrává mnohé, na popředí i na pozadí, v barvách i ve tvarech. Od diváka žádají, aby jim věnoval svou pozornost, než mu nabídnou klíč k porozumění jejich významu a symbolice. Je to pozvání k dialogu, k pozorování, a k hledání klidu v komplexnosti světa, který Janazapa přetváří v umění.

Tímto Vás srdečně zveme, abyste se přišli PROJÍT VEN, ztratit se a zase se nalézt v kouzlu a nespoutanosti děl Janazapy.

Veronika Lukešová, 2024